Letní prázdnniny ☑️
„Velikonoce bez hranic: Češi a Poláci v jedné dílně“
Česko‑polské velikonoční workshopy – „Tvoříme a soutěžíme“
- 27. 3. - Velikonoce u nás nejsou jen o barvení vajíček – letos jsme je pojali mezinárodně! V rámci projektu Tvoříme a soutěžíme se naši žáci potkali s polskými vrstevníky ve vrchlabském kulturním domě Střelnice. Společně tvořili, soutěžili a objevovali, že kreativita nemá jazykové bariéry. Den byl plný nápadů a barev. Občas i barevných rukou, ze kterých ty barvy nešly úplně dolů. Děti si odnesly nejen výrobky, ale i nové zážitky a přátelství. A my dospělí? Tiché podezření, že čeští a polští žáci se v soutěživosti nezapřou.
„Jaro pod lupou: první bylinky a velké objevy malých badatelů“
Přírodovědná a geografická vycházka – Městský park Vrchlabí a Jankův kopec
- 2. 3. - Žáci 9. ročníku se vydali objevovat jaro tam, kde právě začínalo klíčit – do parku a na Jankův kopec. Pozorovali první jarní byliny, zkoumali vodu v přírodě a učili se orientovat podle světových stran. Nechyběly ani malé badatelské pokusy s vodou (ano, voda teče dolů i ve škole, ale venku je to prostě větší zábava). Díky výpravě děti zjistily, že příroda je nejlepší učebnice – jen je potřeba občas obout pevné boty.
„Když příroda pózuje: Czech Nature Photo očima žáků“
Czech Nature Photo – výstava fotografií (EC Krtek Vrchlabí)
- 4 . 2 - Když se řekne „přírodní fotografie“, někteří žáci si představí selfie s labutí. Na výstavě Czech Nature Photo ale rychle pochopili, že skutečné snímky přírody vypadají trochu jinak – a rozhodně méně riskantně. V Enviromentálním centru Krtek objevovali krásu české krajiny i živočichů v podobách, které by naživo ani nezahlédli. Inspirace pro všechny, kdo milují přírodu, i pro ty, kteří občas zapomenou, že les není jen místo se signálem 3G.
„Běžky? Jedeme! A někdy i stojíme…“
Sportovní den - běžky (2. stupeň)
- 22. 1. - Sportovní den na běžkách byl ve znamení čerstvého vzduchu, červených tváří a občas i neplánovaných akrobatických prvků. Žáci 2. stupně vyrazili do stopy s nadšením a s odhodláním „dát to“, i když sníh zrovna nepatřil k nejměkčím. Po prvních metrech se rychle ukázalo, že běžkování je nejen skvělý sport, ale také výborná disciplína na trénování trpělivosti a humoru. Během dne děti střídaly různé trasy, soutěžily, povzbuzovaly se a postupně získávaly jistotu na lyžích. Nechyběly ani přestávky a povinné „kdo spadl víc“ vyhodnocování. A přestože se někteří do cíle spíše doklouzali, než doběhli, všichni si odnesli úžasné zážitky a dobrý pocit z toho, že zvládli sport, který prověří úplně každého.
„Plaveme jako ryby… nebo se aspoň snažíme!“
Plavecký výcvik – 10 lekcí (1. stupeň)
- listopad – leden - Prvostupňoví žáci absolvovali desetidílný plavecký kurz, během kterého se z vody stal jejich druhý domov. Děti se učily, jak se ve vodě chovat bezpečně, jak správně dýchat, splývat i kopat – a že není nutné vypít polovinu bazénu při každém pokusu. Každá lekce měla jasný cíl a díky trpělivým instruktorům se malí plavci postupně zlepšovali, až si sami všimli, že už „to jde samo“. Nechyběly hry, potápění, sbírání předmětů ze dna ani závody, při kterých se bazén měnil v arénu plnou nadšeného povzbuzování. Kurz přinesl nejen lepší techniku plavání, ale i radost z pohybu a zdravé sebevědomí. A někteří žáci zjistili, že voda je vlastně nejlepší kamarád, když se jí člověk nebojí.
„Mňau mise: jak funguje kočičí záchranka ve Vrchlabí“
Přednáška: Útulek pro kočky – oblast Vrchlabí
- 13. 1. - Kočky mají v oblibě dvě věci: pohodlí a ignorovat lidi. V útulku to ale mají stejně jako ve škole – pravidla musí být. Žáci se během přednášky dozvěděli, jak útulek funguje, co zvířata potřebují a jak se dá pomoci i drobnostmi. Milovníci koček si přišli na své a ostatní pochopili, že útulek není „kočičí hotel“, ale místo, kde jde hlavně o záchranu a péči. A možná i o to, že každá kočka má trochu učitelské povahy – tváří se, že jí nic nepřekvapí.
„Like s rozumem: bezpečná cesta onlinem“
Workshop: Tvoje cesta onlinem – prevence sociálně patologických jevů
- 4. 12. - Internet je skvělý sluha, ale špatný pán – a někdy taky opravdu nepohodlný soused. Na přednášce por. Bc. Lukáše Vincence z Policie ČR žáci zjistili, kde číhají rizika a jak se nenechat nachytat. Dozvěděli se, že online svět není jen o zábavě, ale i o zodpovědnosti – a že některé „dobré rady z internetu“ by neměly opustit Wi‑Fi. Workshop byl živý, praktický a nabitý informacemi, které se hodí všem, kdo mají mobil pevně přilepený k ruce.
„Vánoce dvojjazyčně: jak slaví Češi a Poláci společně“
Česko‑polské workshopy k oslavám vánočních svátků
- 28. 11. - Když se potkají české a polské děti před Vánoci, výsledkem je směs tradic, tvoření a občas i záchvat smíchu. Společné workshopy ve Střelnici byly plné vánočních zvyků, tvoření dekorací a sdílení toho, jak se svátky slaví za hranicí i doma. Žáci pracovali v týmech, zdobili, vyráběli a objevovali, že Vánoce mají mnoho podob, ale jedno společné – radost. A té bylo opravdu dost.
„Co tím básník myslel? Žáci v říši moderního umění“
Galerie moderního umění – Hradec Králové („Umění kolem nás“)
- 21. 11. - Umění je všude – jen ne vždycky visí rovně. V galerii se žáci seznámili s moderním uměním, hledali významy, barvy a někdy i trpělivost. Program „Umění kolem nás“ jim ukázal, že výtvarku lze chápat různě a že některé obrazy vypadají jako „to bych taky zvládl“ jen do chvíle, než se o to skutečně pokusíte. Odnesli si nový pohled na tvorbu i trochu jiné vnímání krásy. (v rámci projektu KHK – Za kulturou)
„Když voda píše příběh: řeky a krajina Krkonoš“
Voda v Krkonoších – zdravá krajina
- 19. 11. - Jak vypadá krajina, když voda teče tam, kam má? Žáci se během besedy dozvěděli o tocích krkonošských řek, o pramenech, přítocích i o rostlinách a zvířatech, která jsou na vodu přímo odkázaná. Program ukázal, že voda je v horách zvláštní živel – někdy pomáhá, jindy dělá starosti, ale vždy je fascinující. Děti zjistily, jak voda mění krajinu a proč je důležité chránit místa, kde vzniká.
„Až vyrostu, budu…? Jak si vybrat školu i budoucnost“
Beseda – volba povolání (8. a 9. ročník)
- 14. 11. - Žáci osmých a devátých tříd se během besedy s Bc. Richardem Novákem z IPVS ÚP Trutnov podívali do budoucnosti – té své. Dozvěděli se, jak vybírat střední školu, co obnášejí jednotlivé obory a že „to nějak dopadne“ není úplně strategie. Beseda byla praktická, otevřená a nabídla žákům reálný pohled na možnosti v regionu i mimo něj. A některým možná poprvé došlo, že rozhodovat se nebude za ně mamka.
„Řemeslo má zlaté dno: na návštěvě v Hořicích“
Střední škola řemesel – Hořice (exkurze rodičů a žáků)
- 13. 11. - Žáci a rodiče měli příležitost podívat se na skutečná pracoviště oborů zedník a malíř–natěrač. Exkurze ukázala, že řemeslo není jen „umět držet nářadí“, ale že za každým dobře odvedeným úkolem je i kus preciznosti a zručnosti. Děti si mohly vyzkoušet nástroje a vidět, jak vypadá práce v reálném provozu. A někteří rodiče možná potají litovali, že takové dílny neměli ve škole oni.
„Záchrana světa na stanovištích: branný závod v akci“
Branný závod
- 31. 10. - Branný závod prověřil znalosti, které se hodí nejen do školy, ale někdy i do života. Žáci si vyzkoušeli první pomoc, morseovku, dopravní výchovu i třídění odpadu – protože zachraňovat svět lze na více způsobů. Stanoviště byla zábavná, někdy trochu napínavá a děti zjistily, že týmová spolupráce se hodí úplně všude. A že morseovka není pouze „něco z filmů“.
„Světlo v hlavní roli: kouzlení s optikou“
Polytechnická výuka – optika
- 15. 10. - Žáci si vyzkoušeli, že světlo je nejen užitečné, ale taky docela zábavné, když ho správně „rozložíme“. Cílem programu bylo rozvíjet technické a praktické dovednosti a díky přístrojům a experimentům mohly děti nahlédnout do světa optiky zblízka. Od hranolů přes čočky až po různé efekty – bylo to jako malá vědecká show. A mnozí zjistili, že fyzika nemusí být strašák.
„Běžím. běžíš, běžíme!“
- 9. 10. - Běh Zámeckým parkem, pořádaný DDM Pelíšek Vrchlabí, máme úspěšně za sebou a zúčastnilo se ho 8 žáků 1. stupně. Závod se běžel podle ročníků narození, takže někteří naši sportovci tentokrát nestartovali se svými spolužáky, ale ve spravedlivě rozdělených věkových kategoriích. Atmosféra byla přátelská, soutěživá a plná radosti z pohybu. Každý účastník si v cíli převzal diplom a zasloužené lízátko, které vykouzlilo úsměv i těm nejunavenějším. Naši žáci si závod užili, nasbírali zkušenosti a opět ukázali, že běh v krásném prostředí zámeckého parku má své kouzlo.
„Od Lucy k nám: expedice do historie člověka“
Národní muzeum Praha – „Lidé a jejich předci“
- 8. 10. - Výlet do minulosti? Ano, prosím! Žáci se v expozici seznámili s vývojem lidského rodu od prvních homininů až po nás, moderní lidi. Prohlédli si slavné nálezy, evropsky významné exponáty a zjistili, že člověk se měnil rychleji než dnešní trendy na sociálních sítích. Program byl poutavý, hravý a plný poznání.
„Hlava, ruce, nápady: osmáci objevují techniku“
Polytechnická výuka – 8. třída
- 1. 10. - Program pomáhal žákům rozvíjet technické dovednosti napříč různými činnostmi. Děti si zkoušely práci s nástroji, materiály i technologiemi a zjišťovaly, že technika není jen o „matematice“, ale hlavně o tvořivosti. A že když se něco nepovede napoprvé, ve škole se tomu říká „proces učení“.
„Neztrať se! Kompas, mapa a velké dobrodružství na Hraběnce“
Projektový den v areálu Hraběnka v Jilemnici
- 24. 9. - Tento den byl ve znamení pohybu, spolupráce a pořádné dávky orientace v terénu. Žáci si vyzkoušeli různé sportovní aktivity, při kterých nešlo jen o rychlost, ale i o schopnost zorientovat se v prostoru. Pracovali s mapou, učili se používat buzolu a hledali správnou cestu mezi jednotlivými stanovišti. Mnozí zjistili, že sever není „tam, kde je kopec“, a že mapa umí být skvělý pomocník, když víme, jak na ni. Den byl postavený na týmové práci, takže bez spolupráce a domluvy by některé úkoly jen těžko zvládli. Kromě sportovních výkonů si děti odnesly i pocit, že v přírodě se dá učit stejně dobře jako ve třídě – jen je to o dost zábavnější.
Třídenní dobrodružství v Krkonoších: poznávání tetřívka obecného
Ve dnech 15. – 17. září jsme se vydali na třídenní pobyt zaměřený na environmentální výchovu (EVVO) s hlavním tématem ochrana tetřívka obecného. Naše základna byla v malebném prostředí ozdravovny Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně, která se stala ideálním místem pro objevování přírody i budování nových přátelství.
První den jsme poznávali okolí ozdravovny. Prošli jsme Hornickou stezku, kde jsme se učili o místní přírodě a historii. Velký zájem vzbudila přednáška o tetřívkovi obecném, silně ohroženém druhu Krkonoš. Žáci si vyzkoušeli interaktivní aktivity – práci s mapou, poznávání ptačích hlasů i stolní hru „Tetřívkova ložnice“.
Druhý den nás čekal výlet lanovkou na Medvědín, pokračovali jsme přes Vrbatovu boudu, navštívili pramen Labe a prošli Labským dolem zpět do Špindlerova Mlýna. Celý den byl protkán seznamovacími hrami, které pomohly utužit kolektiv a lépe poznat spolužáky.
Během vycházek i celodenního výletu jsme si vzájemně pomáhali a projevovali toleranci k různě zdatným žákům, což vytvořilo příjemnou atmosféru a pocit soudržnosti celé skupiny.
A nemůžeme zapomenout na pochoutky, které pobyt doprovázely! Na celodenním výletě žáci nejvíce ocenili řízek, který dodal energii na další kilometry, a večer všechny zahřála lahodná dýňová polévka. Pohodlné ubytování a péče zdravotních sester pak byly třešničkou na dortu – naštěstí jsme je nepotřebovali.
Celý pobyt byl plný radosti, nových přátelství a nezapomenutelných zážitků. Už teď se těšíme, co nám přinese příští rok!
- PaedDr. Marie Kandlová -
„Noví kamarádi, nové výhledy: seznamovací výprava na Kněžický vrch“
Adaptační program – okolí města (Kněžický vrch, kaple sv. Anny) - (1. stupeň)
- 17. 9. - První týdny školy patří seznamování – nejen mezi sebou, ale i s okolím Vrchlabí. Žáci se vydali na vycházku na Kněžický vrch, prohlédli si kapli i chalupu a cestou si připomněli pravidla bezpečného pohybu. Nechyběla ani pohádka na závěr, protože správná adaptace vyžaduje i trochu fantazie.
„Kaštanová mise: poznáváme okolí školy i sebe navzájem“
Adaptační program – okolí školy (1. stupeň)
- 16. 9. - Poznávání blízko školy má své kouzlo – žáci sbírali kaštany, učili se základním pravidlům bezpečného pohybu a společně objevovali zákoutí v okolí. A ano, našli i několik opravdu rekordních kaštanů.
„Tady je náš tým: stavíme třídní partu od základů“
Adaptační program – ve škole (1. stupeň)
- 15. 9. - Také ve škole bylo potřeba nastavit pravidla, vytvořit komunitu a rozproudit první přátelství. Komunitní kruh, povídání a hry pomohly dětem zapadnout do třídního kolektivu. Přátelství vznikají nenápadně, ale o to pevněji.
„Od Krkonoš ke Ganze: jedna řeka, tisíc příběhů“
Planeta Země 3000 – Ganga: Jedna řeka, tisíc světů
- 4. 9. - Multimediální program zavedl žáky až k řece Ganze, která je symbolem života pro miliony lidí. Příběhy, obrázky i videa ukázaly, že jedna řeka může spojovat kultury, tradice i celé světy. Program byl poutavý, vzdělávací a rozšířil obzory daleko za hranice Krkonoš.
| ŠKOLNÍ ROK 2025/2026 |
„Sněžení hlásí? Jdeme uklízet!“
V pátek 16. května jsme se, ač nám počasí moc nepřálo (hlásili sněžení), vydali na výzvu vyčistit Špindlerův Mlýn a jeho okolí. Vybaveni kvalitním oblečením jsme se hromadnou dopravou přesunuli na start, každá třída si zvolila trasu dle svých fyzických a psychických schopností. Někdo se drápal do svahů, někdo šel procházkou kolem přehrady a někdo se pustil do očisty samotného centra Špindlerova Mlýna. A jelikož sám Krakonoš viděl jakou užitečnou činnost provádíme, tak se nad námi nakonec smiloval a poslal nám i kousek sluníčka (vichr ale pro jistotu zachoval, abychom neusnuli na vavřínech).
Ve čtvrtek 13.3 bylo v naší tělocvičně pro děti nachystáno překvapení. Navštívilo nás kino! A to ne jen tak ledajaké, ale SFÉRICKÉ! Že nevíte, co to je? Představte si obří nafukovací míč, tedy jen jeho polovinu, který se sotva vleze do naší tělocvičny. Takže první slova, když to děti uviděly, byla něco jako: tý jo, co to je? Tam se jako vlezeme? A kde je to kino? Jak to, že to nesplaskne?
Dvě moc milé paní, které mají kino na starosti, nám otevřely vstup, rozsadily nás kolem projektoru, který byl uprostřed kopule. Některé děti si lehly, některé zůstaly sedět, no a my, paní učitelky, jsme se pokusily o totéž, co si budeme, židle je židle…
Ovšem během promítání člověk na nepohodlí úplně zapomněl! Film neběžel na plátně před námi, jak jsme zvyklí z klasických kin, ale byl promítán všude kolem nás! Nestačili jsme kroutit hlavami, abychom si vše prohlídli a něco nám neuteklo. Příběh byl poutavý a zároveň poučný, nádherně barevný a evidentně natočený speciálně pro tento typ kin. Chvílemi se obraz točil kolem dokola, což některým žákům (a i paním učitelkám) způsobovalo motání hlav i žaludků, ale všichni jsme to zvládli a odnesli si úžasný zážitek.
A aby toho nebylo málo, tak pro malé děti (1. stupeň) jsme si mohly vybrat hned z několika filmů, vhodných pro mladší školní věk a starší děti pak viděly film vhodný pro jejich věkovou kategorii.
- Mgr. Dana Sedlaříková -
Já jsem daněk, ahoj!
V pátek 21. února jsme se netradičně všichni nesešli v lavicích, ale u bistra Maják na břehu rybníka Kačák. Bylo zamrzlo
a zasněženo, takže než jsme se všichni dostavili, děti si užívaly zimních radovánek.
Když dorazili i poslední opozdilci, tak jsme vyrazili přes kopec směrem k Berlínu, kde na nás čekal p. Bílek s hromadou kaštanů, které jsme mu na podzim předali. Ty kaštany nám ovšem nechtěl vrátit, ty kaštany byly pro obyvatele místní obory, kteří se již nemohli dočkat, až si na nich pochutnají.
Hned, jak jsme se přiblížily k oboře, přidusalo stádo, které si nás hladově prohlíželo. A tak jsme nelenili a přes plot jsme jim dopřáli laskominy v podobě nejen těch kaštanů, ale i jablek a mrkve, které si děti přinesly sebou.
Zatímco se stádo krmilo, pan Bílek nás s nimi seznámil. Ahoj, to jsou daňci. Ahoj daňci, my jsme školáci!
Dozvěděli jsme se, jak poznáte mladého daňka od staršího, jak to vypadá, když shazují parůžky a jak když jim rostou nové. Proč jsou jinak barevní v létě a jinak v zimě. Jak se nazývají jejich části těla (kdo by to byl řekl, že nemají nos, ale větrník
a místo očí světla….). A mnoho a mnoho dalších zajímavých informací.
Po té, co daňci snědli vše, co jsme měli (svačiny jsme ubránili), tak jsme se přesunuli do KRTKA, kde pan Bílek pokračoval v přednášce o lesní zvěři. Dokonce jsme si mohli sáhnout i na jejich kožíšky a prohlédnout si jejich lebky. Bohužel už nám nezbyl čas na další velmi zajímavé povídání o obyvatelích našich Krkonošských lesů, a tak jsme pěkně poděkovali a šli se podívat, co paní kuchařky připravili pro nás.
- Mgr. Dana Sedlaříková -
27. listopadu navštívila naše škola malou hvězdárnu nedaleko Trutnova. Kdo o ní nevíte, nachází se v Úpici v ulici U Lipek. O hvězdárnu se stará tým velmi přátelských lidí, kteří jsou pro svou věc opravdu zapálení a hrozně rádi se s Vámi podělí o vše, co znají.
Hned jak jsme přijeli, a to s půl hodinovým předstihem, abychom se stihli nasvačit, se nás ujal jeden z přátelských správců hvězdárny a začal nám zevrubně vyprávět právě o jejich hvězdárně a přidal i něco málo o vesmíru, prý abychom se nenudili, než nám začne program.
Když dorazil náš přednášející, převzal ukazovátko a začal nás blíže seznamovat s vesmírnými tělesy, které se vesmírem pohybují. Bavili jsme se o tom, jak se tato tělesa pohybují, jak některá vznikla a některá zanikla. Jak vůbec vznikla samotná věda o vesmíru, že se opravdu Slunce netočí kolem Země a proč se na Zemi střídají roční období. Co jsou doopravdy padající hvězdy (tedy zbytky ocasu komety) nebo proč dochází k zatmění Slunce a fázím měsíce.
Děti si mohly některé vesmírné jevy vyzkoušet formou pokusů, samozřejmě v daleko menším měřítku a nakonec došlo i na tu svačinu.
Po přednášce jsme se rozdělili do dvou skupin a vyrazili na obhlídku zbytku hvězdárny. V kopuli jsme si prohlídli obrovský dalekohled řízený počítačem. A když se začala otáčet střecha, aby se srovnala se směrem dalekohledu, nejednomu z nás se zatočila hlava. Počasí nám ovšem nepřálo, takže místo sledování vesmíru jsme se šli podívat na střechu, kde jsme o dost menším dalekohledem pozorovali šišky na smrku.
Úpická hvězdárna disponuje i malou meteorologickou stanicí, kde zaznamenávají všemožné údaje o stavu nejen počasí, ale i třeba seismické aktivity. Návštěvou stanice a kuličkovou ukázkou přitažlivost a oběžných drah vesmírných těles naše návštěva skončila.
Před vchodem do hvězdárny jsme si ještě udělali společné foto a pak hurá do autobusu a domů!
P.S.: Návštěva hvězdárny je: Jediné místo, kde můžeš legitimně spát během vyučování a tvrdit, že "pozoruješ hvězdy" 😁
- Mgr. Dana Sedlaříková -
Žáci 8.+9. ročníku zašli na výstavu "Poskládané obrázky Inky Karbusické". Sama autorky výstavy o své tvorbě říká: "Tvoření je pro mne útočiště, kde si z rozstříhaných a roztrhaných papírků skládám zpátky samu sebe. Umím si tam domalovat, dopsat pozitivní vnitřní svět, když se v tom vnějším cítím někdy pod psa... takové moje vylaďování duše." -MK-
10/04/2024
